Praktický lékař
pro dospělé

Provedením tohoto jednoduchého testu lze předejít zbytečnému předepisování antibiotik pacientům, pro které nemají význam, a to při virové infekci.

CRP (C-Reaktivní Protein) je bílkovina krevní plazmy, která zvyšuje svou koncentraci během 6-12 hodin od začátku zánětlivého procesu. Výhodou CRP je vysoká citlivost. Jeho hladina v krvi je totiž u zdravého člověka velmi nízká – cca 0-7 mg/l. U významnějšího zánětlivého procesu vystoupí jeho hladina na mnohem vyšší hodnoty, které se často počítají v desítkách či stovkách mg/l. Vysoká je i rychlost nárůstu CRP, koncentrace v séru se zvyšuje a snižuje rychleji než sedimentace červených krvinek. Výsledky měření lze odečítat nikoli za hodinu a za dvě hodiny jako u sedimentace, ale již za několik minut. Vyšetření se provádí odběrem kapky krve z prstu a odečítá se do 5 minut kdykoliv během dne přímo v ordinaci. Platí, že zvýšené koncentrace CRP jsou typické pro bakteriální infekty, narozdíl od virového původu infektu, kdy koncentrace CRP zůstává v normálním rozmezí. Při úspěšné léčbě antibiotiky dochází k rychlému poklesu hodnot, při neúspěšné léčbě zvýšené hodnoty přetrvávají.

Pacient přichází s horečkou. Nás obvykle zajímá, zda je potřeba mu předepsat antibiotika. Často se antibiotika předepisují a užívají bezdůvodně u virových infekcí, což může být dlouhodobě nebezpečné. Bakterie si totiž na podávaná antibiotika začnou vytvářet rezistenci, tj. antibiotika na ně přestanou účinkovat. Vyšetřením CRP je toto minimalizováno.

Quickův test se vyjadřuje jako INR (International Normalized Ratio), což je poměr koagulačního času vyšetřovaného vzorku a koagulačního času kontrolní plazmy.

Díky tomuto jednoduchého testu se z kapky krve, během minuty vyšetří srážlivost krve.

Šetří se tak čas pacienta, kterého je možné okamžitě seznámit s výsledkem a upravit dávkování Warfarinu. Počet pacientů léčených Warfarinem se neustále zvyšuje a díky tomuto vyšetření bude pro ně léčba méně zatěžující a především daleko kvalitnější.

Doposud musel pacient jeden den přijít na odběr a druhý den přijít znovu nebo si o výsledek zatelefonovat.

Elektrokardiografie, neboli EKG je velmi jednoduché, nenáročné a hlavně nebolestivé vyšetření, při kterém přístroj snímá elektrickou aktivitu srdce.

EKG je přístroj, který snímá elektrickou aktivitu Vašeho srdce v čase. Každý stah srdečního svalu je doprovázen vznikem slabého elektrického napětí, které se šíří až na povrch Vašeho těla, kde ho lze snímat EKG. Výsledkem vyšetření je elektrokardiogram, graf zaznamenaný na milimetrovém papíře, který ukazuje křivku změn elektrického napětí mezi dvěma body v průběhu času. Tu potom lékař zhodnotí a podle ní může posuzovat Vaši srdeční funkci.

EKG je základním vyšetřením při podezření na onemocnění srdce. Používá se při diagnostice ischemických změn srdečního svalu, to jest změn z nedostatku kyslíku, jejichž nejvážnějším projevem je smrt srdečních buněk z nedostatku kyslíku – infarkt myokardu. Dále se pomocí EKG diagnostikují arytmie – poruchy srdečního rytmu. Na EKG se může projevit např. i zvětšení srdce při jeho selhávání nebo plicní embolie. EKG se také většinou provádí v rámci předoperačního vyšetření před plánovaným výkonem v celkové anestézii nebo v rámci celkového interního vyšetření.

Jedná se o vyšetření, které nám pomáhá v časném odhalení ischemické choroby dolních končetin (ucpávání tepen dolních končetin). Toto onemocnění je spolu s cévní mozkovou příhodou a srdečním infarktem nejčastějším projevem aterosklerózy (ucpávání tepen).

Během vyšetření je přístrojově měřen systolický krevní tlak na obou pažích a obou dolních končetinách. Z podílu naměřených hodnot je spočítán tzv. index kotník – paže.

Na základě hodnoty tohoto indexu pak určujeme, zda–li pacient může mít ischemickou chorobou dolních končetin či nikoliv.

Vyšetření se provádí:

• u symptomatických pacientů (s potížemi) s podezřením na ischemickou chorobu dolních končetin
• u asymptomatických pacientů (bez potíží) nad 60 let věku s alespoň jedním obecně uznávaným rizikovým faktorem aterosklerózy (kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka, zvýšené krevní tuky)
• u pacientů, kteří jsou u praktického lékaře dispenzarizováni pro cukrovku II. typu v rámci dispenzárních prohlídek

Věřím, že zavedením této nové vyšetřovací přístrojové metody dochází k dalšímu zkvalitnění námi poskytovaných služeb v péči o zdraví našich pacientů.

VYŠETŘENÍ JE HRAZENO Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ.

Test okultního krvácení do stolice (TOKS, nebo také v angličtině FOBT) je jednoduchý a zcela bezbolestný. V praxi obnáší pouze odběr vzorku stolice, ve kterém lze následně chemicky odhalit pouhým okem neviditelné stopy krve (příměs krve může signalizovat zhoubný nádor střeva). Test si provádíte v klidu domova sami. U moderních typů TOKS odpadá rovněž potřeba držet dietu, protože výsledky těchto nejnovějších testů již nejsou ovlivnitelné konzumací jistých druhů potravin. To je obecně způsobeno rozdílem mezi starším guajakovým (gTOKS) a moderním imunologickým (iTOKS) typem testu. Princip fungování TOKS byl od počátku založen na detekci hemoglobinu, proto bylo nutné eliminovat možnost falešně pozitivních výsledků, které byly způsobeny přítomností hemoglobinu obsaženého v potravě (třeba v některých druzích zeleniny apod.). Moderní testy typu iTOKS již tento rozdíl dokážou zaznamenat.

Imunologické testy na okultní krvácení (iTOKS) existují hned v několika různých variantách, mnohé z nich si můžete dokonce sami zakoupit za částku nižší než 100 Kč. Orientační výsledek potom znáte během několika minut a i provedení testu bývá rychlejší a komfortnější. Další variantou je nechat si TOKS předepsat Vaším praktickým lékařem, nově mají tuto možnost už i gynekologové. Jako osoba starší 50 let máte právo na jedno bezplatné vyšetření za rok, od 55 výše let pak jednou za dva roky. Vlastní odběr vzorku stolice bývá velmi jednoduchý.

Značnou nevýhodou TOKS je fakt, že přítomnost krve ve stolici nemusí ještě souviset právě s kolorektálním karcinomem. TOKS rozhodně není „testem na rakovinu“! Pozitivní výsledek testu může signalizovat „pouze“ přítomnost polypů, Crohnovu nemoc, či divertikulitidu.

Metoda ambulantního monitorování krevního tlaku (zvykle označovaná jako tlakový Holtr) spočívá v měření krevního tlaku speciálním digitálním tlakoměrem malých rozměrů, který je vybaven pamětí, do které se naměřené hodnoty tlaku a pulzu zaznamenávají. Měření probíhá automaticky v běžném denním režimu a obvyklých denních činnostech a také v období spánku. Pacientovi je na paži umístěna měřící manžeta vybavená čidlem, které snímá zvuky vycházející s pulzující pažní tepny.

Nafouknutí manžety zajišťuje malý kompresor umístěný u pasu pacienta,vypuštění manžety potom automatický ventil, nafukování a vypouštění manžety je řízeno mikroprocesorem v přístroji. Naměřené hodnoty jsou zaznamenány do paměti přístroje a odtud po odevzdání přístroje přepsány na pevný disk počítače, jsou pak zpracovány a lékařem vyhodnoceny.

Přístroj pacient dostává domů, je třeba si uvědomit, že jde o nákladné zařízení, takže vyžaduje od pacienta jistou míru opatrnosti. Když hovoříme o měření při běžné denní aktivitě, nemáme na mysli těžkou práci, zvedání břemen apod., při nichž by mohlo dojít k poškození přístroje. Opatrnosti je třeba také v noci – je nejlépe krabičku odpojit od pasu a položit vedle sebe. Jeden den se nekoupat. Měření probíháhá v pravidelných intervalech během dne po 15 minutách, v noci po 30 minutách.

Při chybném měření se na displeji objeví  E (error=chyba), zazní několik krátkých tónů a po 2 minutách je provedeno opakované měření. Během záznamu nic na přístroji nevypínat a nerozpojovat. Pokud přístroj měří (manžeta se nafukuje) je potřeba ruku s manžetou natáhnout. Pokud přístroj neměří nebo nenafukuje manžetu, je nutné se přihlásit zpět v ordinaci nebo se telefonicky s lékařem poradit  (v pracovní dobu), příp. až 2. den ráno.

Po vyšetření lékař provede vyhodnocení vašeho záznamu, seznámí vás s výsledky vyšetření, případně navrhne opatření, která potom realizuje váš ošetřující lékař.